Novinky

K 16.9.2024 je splatná čtvrtletní záloha na daň z příjmů.

Pokud si nejste jisti, zda se vás tato povinnost týká nebo neznáte výši zálohy, obraťte se na nás, rádi vám pomůžeme.

Upozorňujeme klienty, kteří provozují zemědělskou výrobu a chov ryb s daní z nemovitých věcí vyšší než 5 000 Kč, že dne 2.9.2024 je splatná 1. splátka daně.

Dnes bychom Vás rádi upozornili na sice starší, ale o to významnější novelu zákona o obchodních korporacích (ZOK), která se už projevila i v aktuální judikatuře Nejvyššího správního soudu. Od 1. 1. 2021 byl do ZOK doplněn nový § 40 odst. 5, který zakazuje obchodní korporaci poskytnout bezúplatné plnění svému společníkovi nebo jemu blízké osobě s drobnými výjimkami např. obvyklých příležitostných darů, nebo výhod poskytnutých podle zákona. Jak uvádí důvodová zpráva, cílem navrhované úpravy je zabránit obcházení pravidel pro výplatu podílu na zisku. Obchodní korporace tedy nově svým společníkům nemohou poskytovat hlavně bezúročné půjčky, ale i jiná bezúplatná plnění.

Otázkou, která ještě není úplně vyjasněna je, jaký daňový dopad bude mít poskytnutí bezúročné půjčky nebo jiného plnění obchodní korporací svému společníkovi i přes výše uvedený zákonný zákaz. V praxi zaznamenáváme první případy daňových kontrol, ve kterých finanční úřady doměřují obchodní korporaci daň z příjmu z úroků z poskytnuté půjčky ve výši obvyklé úrokové sazby s odvoláním na skutečnost, že podle ZOK půjčky společníkovi nemohou být poskytnuty jako bezúročné. Tento postup odpovídá i aktuální judikatuře Nejvyššího správního soudu, podle které navíc hrozí zdanění poskytnuté půjčky jako podílu na zisku, nebyla-li by tato půjčka vrácena.

Budeme vývoj judikatury v této oblasti sledovat, ale doporučujeme zkontrolovat, zda se bezúročné půjčky nebo jiná bezúplatná plnění společníkům netýkají i vaší společnosti a případně změnit podmínky tak, aby poskytnuté půjčky byly úročeny a jiná plnění byla poskytována za úplatu. Jelikož vztah mezi společností a jejím společníkem je vztahem mezi dvěma spojenými osobami, měl by sjednaný úrok nebo sjednaná cena odpovídat obvyklé výši.

Původně avizované změny odvodů z dohod o provedení práce zavedené konsolidačním balíčkem, které měly platit od 1. 7. 2024, nebudou zavedeny. Novela zákona vyhlášená koncem června tyto změny ruší a místo nich od 1. 7. 2024 zavádí novou povinnost přihlašování zaměstnanců pracujících na dohodu o provedení práce. Ke změnám odvodů z dohod o provedení práce dojde až od 1. 1. 2025. Do konce roku 2024 se tak stále neodvádí pojistné na zdravotní a sociální pojištění z dohod u nichž příjem nepřesáhl 10 000 Kč.

Přihlašování zaměstnanců pracujících na dohody o provedení práce (od 1. 7. 2024):

- Zaměstnavatel je nově povinen přihlásit každého zaměstnance pracujícího na dohodu o provedení práce bez ohledu na výši jeho příjmu z této dohody. Tuto povinnost může zaměstnavatel plnit jako dosud podáním oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání, resp. oznámení o ukončení zaměstnání, nebo využít k přihlášení zaměstnanců nový každoměsíčně podávaný přehled o výši vyplacených příjmů z DPP.

- Zaměstnavatel je nově povinen každý měsíc podávat přehled všech zaměstnanců pracujících na základě dohody o provedení práce a výši jejich příjmů v daném měsíci. Přehled se podává do 20. dne následujícího měsíce, poprvé za červenec do 20. srpna.

Změny v odvodech z dohod o provedení práce (od 1. 1. 2025):

- Nově bude platit rozdílný režim pro odvody u tzv. oznámené dohody a ostatních neoznámených dohod.

- Každý zaměstnanec bude moci mít pouze jednu tzv. oznámenou dohodu, kterou bude mít u toho zaměstnavatele, který jej jako první přihlásí na ČSSZ.

- Pro oznámenou dohodu bude platit limit pro odvody pojistného na zdravotní a sociální pojištění ve výši 25 % průměrné mzdy (letos by se jednalo o částku 10 500 Kč, v roce 2025 bude limit pravděpodobně 11 000 Kč).

- Pro ostatní neoznámené dohody bude platit nižší limit pro odvody pojistného na zdravotní a sociální pojištění ve výši 10 % průměrné mzdy (letos by se jednalo o částku 4 000 Kč, v roce 2025 bude limit pravděpodobně 4 500 Kč).

- Při překročení výše uvedených limitů bude z dohody o provedení práce odváděno pojistné na zdravotní a sociální pojištění.

Jak jsme vás již dříve informovali, velké změny v jejich zdanění přinesl od 1. 1. 2024 konsolidační balíček. Další drobné změny přinesla novela schválená v červnu 2024. Ta upřesnila výši bezúplatného příjmu v případě poskytování školky pro děti zaměstnance, kdy se příjem zaměstnance oceňuje ve výši ceny školkovného ve státních školkách. Dále byla upřesněna definice osvobozených společenských akcí pořádaných zaměstnavatelem tak, aby nebylo pochyb, že se osvobození vztahuje i na firemní vánoční večírky a podobné akce. Poslední změnou je zavedení osvobození firemního stravování i pro bývalé zaměstnance, kteří jsou již v důchodu.

V této souvislosti připomínáme, že u poskytování nepeněžních benefitů na zdraví, kulturu, sport, školku a tištěné knihy, je potřeba od 1. 1. 2024 sledovat u každého zaměstnance limit ve výši ½ průměrné mzdy (21 984 Kč v roce 2024). Do výše tohoto limitu se jedná u zaměstnance o osvobozený příjem. Po překročení uvedeného limitu se poskytnutý benefit zdaňuje jako příjem zaměstnance. Z tohoto důvodu je nutné předávat informaci o poskytnutých benefitech do mzdové účtárny, aby mohl být sledován tento limit pro účely osvobození u jednotlivých zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že vám to s nejvyšší pravděpodobností zvýší náklady na mzdovou evidenci, můžete případně benefity a jejich limity hlídat sami, a při jejich překročení pouze předávat mzdové účtárně jejich hodnotu spolu s ostatními mzdovými podklady pro výpočet mzdy. Je ale potřeba se na zvoleném postupu se mzdovou účtárnou dopředu domluvit, aby nedošlo ke zbytečným chybám.

Daňová uznatelnost těchto nákladů u zaměstnavatele se řídí výše uvedeným posouzením u zaměstnance. Je-li benefit u zaměstnance osvobozen od daně z příjmů, jedná se o nedaňový náklad zaměstnavatele. Je-li benefit u zaměstnance zdaněn daní z příjmů, jedná se u zaměstnavatele o daňový náklad. Pro správné uplatňování nákladů je tedy nutné, aby i finanční účtárna dostávala informace o (ne)osvobození výše uvedených benefitů.

Možnost využití funkční měny

Nyní je možnost účtovat nejen v CZK, ale i v EUR, USD nebo GBP. Rozhodnutí o změně je na účetní jednotce a mělo by se opírat o posouzení stávající situace, ale i o vyhodnocení budoucího vývoje ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí. Více k tomu vizte naši informaci z 4.10.2023.

Nerealizované kurzové rozdíly

Jedná se o možnost zdaňovat pouze realizované kurzové rozdíly, tj. ty, které vznikly při úhradě závazku nebo pohledávky v cizí měně. Nerealizované kurzové rozdíly se v tomto případě do základu daně zahrnovat nebudou. Zde však platí, že své rozhodnutí musí účetní jednotka správci daně oznamovat, a to do 3 měsíců daného zdaňovacího období. I vystoupení z tohoto režimu podléhá zákonné regulaci.

Změna stanovení čistého obratu

Čistý obrat je nově definován jako výše výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb za účetní období. Pro účetní jednotky, jejichž hlavním předmětem činnosti není podnikání, se čistým obratem rozumí výše výnosů za účetní období.

Vyhláška č. 500/2002 Sb. v této souvislosti uvádí, že pro účely určení čistého obratu se výnosy z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb rozumí výnosy, na kterých je založen obchodní model účetní jednotky. Při určování těchto výnosů se přihlíží zejména k odvětví a trhu, na kterém účetní jednotka působí, a k podstatě činnosti účetní jednotky pro její zákazníky.  A dále, že pro účely určení čistého obratu se nepřihlíží k tomu, ve které položce výkazu zisku a ztráty je výnos podle odstavce 1 vykazován. 

Pro změnu kategorie účetní jednotky při změněné definici obratu, ale platí stávající pravidla, nejbližším okamžikem změny v kategorii účetní jednotky tak může být až rok 2026.

Změna obsahu Výroční zprávy

Součástí výroční zprávy je Zpráva o udržitelnosti. Aktuálně má povinnost vyhotovit tuto zprávu účetní jednotka, která je obchodní korporací nebo subjektem veřejného zájmu nebo by byla velkou účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu a k rozvahovému dni překročí kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období.  V zákoně jsou stanoveny i výjimky z povinnosti vyhotovit Zprávu o udržitelnosti.

Zpráva o daních z příjmů

Týká se pouze samostatných účetní jednotek nebo skupin, jež mají zahraniční přesah, a jejichž roční obrat přesahuje 19 mld. Kč, případně 750 mil. EUR, a to až u účetních období započatých od 22. 6. 2024.  Dosažení stanoveného limitu ročního obratu se posuzuje za dvě po sobě jdoucí účetní období, přičemž zpráva o daních z příjmů se poprvé připravuje za druhé účetní období, ve kterém bylo dosaženo určeného obratu. Čistě české skupiny či české samostatné účetní jednotky nejsou povinny zprávu o daních z příjmů sestavovat a zveřejňovat.

Dne 17.6. je splatná čtvrtletní, resp. pololetní záloha na daň.

Pokud si nejste jisti, zda se vás tato povinnost týká nebo neznáte výši zálohy, obraťte se na nás, rádi vám pomůžeme.

Do 31.5.2024 je splatná daň z nemovitých věcí týkající se poplatníků, kteří neprovozují zemědělskou výrobu a nepodnikají v oblasti chovu ryb. Splatnost daně se odvíjí od výše konečné daňové povinnosti. Pokud je překročena hranice 5 000 Kč za zdaňovací období, je možné ji uhradit ve dvou splátkách. První nejpozději do 31.5.2024, kdy je splatná i celá daň, pokud nepřevýší 5000 Kč.

Správci daně rozesílají složenky s informací o výši daně a ve stále větší míře posílají tyto informace i do datových schránek. Doporučujeme platbu provést až na základě těchto aktuálních informací, neboť došlo ve většině případů k výraznému zvýšení daně.

K 15.3.2024 je splatná čtvrtletní záloha na daň z příjmů.

Pokud si nejste jisti, zda se vás tato povinnost týká nebo neznáte výši zálohy, obraťte se na nás, rádi vám pomůžeme.

Rádi bychom vás informovali o nové oznamovací povinnosti přeshraničních plateb pro poskytovatele platebních služeb, která byla zavedena s účinností od 1. 1. 2024. Oznamovací povinnost se sice týká pouze poskytovatelů platebních služeb (banky, spořitelny, instituce elektronických peněz, apod.), ale jelikož předmětem oznámení mohou být i vaše přeshraniční platby, je dobré o existenci této povinnosti vědět.

Poskytovatelé platebních služeb jsou povinni vést evidenci o přeshraničních platbách a jejich příjemcích. Předmětem evidence jsou platby, které odesílá plátce z jednoho členského státu EU příjemci platby v jiném členském státě EU, a platby ze členského státu EU do třetí země. Platby ze třetí země do členského státu EU se nesledují.

Poskytovatelé platebních služeb pak za každé kalendářní čtvrtletí (v termínu do konce následujícího měsíce) podávají oznámení finanční správě, ve kterém uvedou údaje o každé výše uvedené platbě (částka, identifikace plátce a příjemce), pokud daný subjekt realizuje za kalendářní čtvrtletí prostřednictvím poskytovatele platebních služeb více než 25 přeshraničních plateb. Pokud daný subjekt realizuje 25 nebo méně plateb v daném čtvrtletí, nebudou o tomto subjektu oznamovány poskytovatelem platebních služeb žádné informace.

Na základě oznámených informací o vašich transakcích může finanční úřad například zjistit, že přijímáte služby nebo pořizujete zboží ze zahraničí a jste tedy povinni z těchto nakoupených vstupů přiznávat DPH na výstupu.