Novinky

Jak jsme vás již dříve informovali, velké změny v jejich zdanění přinesl od 1. 1. 2024 konsolidační balíček. Další drobné změny přinesla novela schválená v červnu 2024. Ta upřesnila výši bezúplatného příjmu v případě poskytování školky pro děti zaměstnance, kdy se příjem zaměstnance oceňuje ve výši ceny školkovného ve státních školkách. Dále byla upřesněna definice osvobozených společenských akcí pořádaných zaměstnavatelem tak, aby nebylo pochyb, že se osvobození vztahuje i na firemní vánoční večírky a podobné akce. Poslední změnou je zavedení osvobození firemního stravování i pro bývalé zaměstnance, kteří jsou již v důchodu.

V této souvislosti připomínáme, že u poskytování nepeněžních benefitů na zdraví, kulturu, sport, školku a tištěné knihy, je potřeba od 1. 1. 2024 sledovat u každého zaměstnance limit ve výši ½ průměrné mzdy (21 984 Kč v roce 2024). Do výše tohoto limitu se jedná u zaměstnance o osvobozený příjem. Po překročení uvedeného limitu se poskytnutý benefit zdaňuje jako příjem zaměstnance. Z tohoto důvodu je nutné předávat informaci o poskytnutých benefitech do mzdové účtárny, aby mohl být sledován tento limit pro účely osvobození u jednotlivých zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že vám to s nejvyšší pravděpodobností zvýší náklady na mzdovou evidenci, můžete případně benefity a jejich limity hlídat sami, a při jejich překročení pouze předávat mzdové účtárně jejich hodnotu spolu s ostatními mzdovými podklady pro výpočet mzdy. Je ale potřeba se na zvoleném postupu se mzdovou účtárnou dopředu domluvit, aby nedošlo ke zbytečným chybám.

Daňová uznatelnost těchto nákladů u zaměstnavatele se řídí výše uvedeným posouzením u zaměstnance. Je-li benefit u zaměstnance osvobozen od daně z příjmů, jedná se o nedaňový náklad zaměstnavatele. Je-li benefit u zaměstnance zdaněn daní z příjmů, jedná se u zaměstnavatele o daňový náklad. Pro správné uplatňování nákladů je tedy nutné, aby i finanční účtárna dostávala informace o (ne)osvobození výše uvedených benefitů.

Možnost využití funkční měny

Nyní je možnost účtovat nejen v CZK, ale i v EUR, USD nebo GBP. Rozhodnutí o změně je na účetní jednotce a mělo by se opírat o posouzení stávající situace, ale i o vyhodnocení budoucího vývoje ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí. Více k tomu vizte naši informaci z 4.10.2023.

Nerealizované kurzové rozdíly

Jedná se o možnost zdaňovat pouze realizované kurzové rozdíly, tj. ty, které vznikly při úhradě závazku nebo pohledávky v cizí měně. Nerealizované kurzové rozdíly se v tomto případě do základu daně zahrnovat nebudou. Zde však platí, že své rozhodnutí musí účetní jednotka správci daně oznamovat, a to do 3 měsíců daného zdaňovacího období. I vystoupení z tohoto režimu podléhá zákonné regulaci.

Změna stanovení čistého obratu

Čistý obrat je nově definován jako výše výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb za účetní období. Pro účetní jednotky, jejichž hlavním předmětem činnosti není podnikání, se čistým obratem rozumí výše výnosů za účetní období.

Vyhláška č. 500/2002 Sb. v této souvislosti uvádí, že pro účely určení čistého obratu se výnosy z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb rozumí výnosy, na kterých je založen obchodní model účetní jednotky. Při určování těchto výnosů se přihlíží zejména k odvětví a trhu, na kterém účetní jednotka působí, a k podstatě činnosti účetní jednotky pro její zákazníky.  A dále, že pro účely určení čistého obratu se nepřihlíží k tomu, ve které položce výkazu zisku a ztráty je výnos podle odstavce 1 vykazován. 

Pro změnu kategorie účetní jednotky při změněné definici obratu, ale platí stávající pravidla, nejbližším okamžikem změny v kategorii účetní jednotky tak může být až rok 2026.

Změna obsahu Výroční zprávy

Součástí výroční zprávy je Zpráva o udržitelnosti. Aktuálně má povinnost vyhotovit tuto zprávu účetní jednotka, která je obchodní korporací nebo subjektem veřejného zájmu nebo by byla velkou účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu a k rozvahovému dni překročí kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období.  V zákoně jsou stanoveny i výjimky z povinnosti vyhotovit Zprávu o udržitelnosti.

Zpráva o daních z příjmů

Týká se pouze samostatných účetní jednotek nebo skupin, jež mají zahraniční přesah, a jejichž roční obrat přesahuje 19 mld. Kč, případně 750 mil. EUR, a to až u účetních období započatých od 22. 6. 2024.  Dosažení stanoveného limitu ročního obratu se posuzuje za dvě po sobě jdoucí účetní období, přičemž zpráva o daních z příjmů se poprvé připravuje za druhé účetní období, ve kterém bylo dosaženo určeného obratu. Čistě české skupiny či české samostatné účetní jednotky nejsou povinny zprávu o daních z příjmů sestavovat a zveřejňovat.

Dne 17.6. je splatná čtvrtletní, resp. pololetní záloha na daň.

Pokud si nejste jisti, zda se vás tato povinnost týká nebo neznáte výši zálohy, obraťte se na nás, rádi vám pomůžeme.

Do 31.5.2024 je splatná daň z nemovitých věcí týkající se poplatníků, kteří neprovozují zemědělskou výrobu a nepodnikají v oblasti chovu ryb. Splatnost daně se odvíjí od výše konečné daňové povinnosti. Pokud je překročena hranice 5 000 Kč za zdaňovací období, je možné ji uhradit ve dvou splátkách. První nejpozději do 31.5.2024, kdy je splatná i celá daň, pokud nepřevýší 5000 Kč.

Správci daně rozesílají složenky s informací o výši daně a ve stále větší míře posílají tyto informace i do datových schránek. Doporučujeme platbu provést až na základě těchto aktuálních informací, neboť došlo ve většině případů k výraznému zvýšení daně.

K 15.3.2024 je splatná čtvrtletní záloha na daň z příjmů.

Pokud si nejste jisti, zda se vás tato povinnost týká nebo neznáte výši zálohy, obraťte se na nás, rádi vám pomůžeme.

Rádi bychom vás informovali o nové oznamovací povinnosti přeshraničních plateb pro poskytovatele platebních služeb, která byla zavedena s účinností od 1. 1. 2024. Oznamovací povinnost se sice týká pouze poskytovatelů platebních služeb (banky, spořitelny, instituce elektronických peněz, apod.), ale jelikož předmětem oznámení mohou být i vaše přeshraniční platby, je dobré o existenci této povinnosti vědět.

Poskytovatelé platebních služeb jsou povinni vést evidenci o přeshraničních platbách a jejich příjemcích. Předmětem evidence jsou platby, které odesílá plátce z jednoho členského státu EU příjemci platby v jiném členském státě EU, a platby ze členského státu EU do třetí země. Platby ze třetí země do členského státu EU se nesledují.

Poskytovatelé platebních služeb pak za každé kalendářní čtvrtletí (v termínu do konce následujícího měsíce) podávají oznámení finanční správě, ve kterém uvedou údaje o každé výše uvedené platbě (částka, identifikace plátce a příjemce), pokud daný subjekt realizuje za kalendářní čtvrtletí prostřednictvím poskytovatele platebních služeb více než 25 přeshraničních plateb. Pokud daný subjekt realizuje 25 nebo méně plateb v daném čtvrtletí, nebudou o tomto subjektu oznamovány poskytovatelem platebních služeb žádné informace.

Na základě oznámených informací o vašich transakcích může finanční úřad například zjistit, že přijímáte služby nebo pořizujete zboží ze zahraničí a jste tedy povinni z těchto nakoupených vstupů přiznávat DPH na výstupu.

K 1. lednu 2024 nabývá účinnosti mimo jiné tzv. konsolidační balíček, o kterém jsme Vás informovali již 19. 10. 2023. Balíček byl schválen v téměř nezměněné podobě. Nově tedy platí vše uvedené v tomto našem říjnovém upozornění s následujícími odchylkami:

Osvobozena bude u zaměstnance hodnota veškerého jídla, které zkonzumuje na pracovní schůzce s obchodními partnery, od daně je u zaměstnanců dále osvobozena hodnota občerstvení na pracovišti včetně nealkoholických nápojů, pokud toto občerstvení nemá charakter snídaně, oběda nebo večeře.

U zaměstnanců je osvobozen příjem z kulturních a sportovních akcí, které pořádá zaměstnavatel pro omezený okruh účastníků (zpravidla pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky, popřípadě i pro obchodní partnery). Hodnota těchto akcí se nezapočítává do limitu ½ průměrné mzdy pro účely osvobození nepeněžitých příspěvků na zdraví, kulturu, sport, rekreaci a tištěné knihy. Podmínkou pro osvobození příjmu v tomto případě je, že pořádání takové akce zaměstnavatelem je obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené. Dle metodické informace GFŘ je obvyklé například pořádání vánočního večírku, dětského dne nebo oslavy k výročí firmy. Za obvyklé naopak nejsou považovány pravidelně (např. každý týden) pořádané akce. Podmínku přiměřenosti pak nesplní akce v exotických destinacích apod.

Změny ve zdanění dohod o provedení práce byly sice schváleny ve dříve prezentované podobě, nicméně jejich účinnost byla odložena až na 1. 7. 2024. Navíc, dle některých vyjádření, je možné, že tato pravidla budou ještě před nabytím jejich účinnosti novelizována.
 

K datu 1. 1. 2024 nabývá účinnosti ještě druhá novela zákona o daních z příjmů, která zavadí daňové zvýhodnění takzvaného dlouhodobého investičního produktu. Dlouhodobý investiční produkt představuje alternativu k penzijnímu spoření a životnímu pojištění pro účely zajištění na stáří a umožňuje investovat do širšího portfolia produktů (např. do akcií, ETF, podílových fondů, veřejně obchodovatelných dluhopisů apod.). Poskytovatel dlouhodobého investičního produktu (např. banka, pojišťovna, obchodník s cennými papíry, investiční společnost) musí být registrován u ČNB. Podmínkou je, že prostředky z dlouhodobého investičního produktu bude možné vybrat nejdříve po 120 měsících od počátku investování (tato podmínka platí i pro nové smlouvy o penzijním spoření a životním pojištění, do 31. 12. 2023 stačila doba 60 měsíců) a zároveň nejdříve v 60 letech věku poplatníka. Nebude-li tato podmínka splněna, vzniká povinnost dodanit uplatněné odpočty od základu daně a zdanit osvobozené příspěvky od zaměstnavatele, podobně jako dosud při předčasném ukončení penzijního spoření nebo životního pojištění.

Jako odpočet od základu daně bude možné uplatnit vklady do dlouhodobého investičního produktu až do výše 48 000 Kč za rok. Limit 48 000 Kč za rok platí v souhrnu pro penzijní spoření, životní pojištění a dlouhodobý investiční produkt. Osvobozeným příjmem zaměstnance jsou vklady zaměstnavatele do dlouhodobého investičního produktu až do výše 50 000 Kč ročně. Opět se jedná o společný limit pro penzijní spoření, životní pojištění a dlouhodobý investiční produkt.

Do 31. 1. 2024 je termín pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí. Daňové přiznání se podává pouze v případě, že oproti předcházejícímu období došlo u poplatníka ke změně. Změnou se rozumí např. nabytí nebo pozbytí nemovitosti, dostavění nemovitosti apod. Ke změně však může dojít i z titulu novely zákona o dani z nemovitých věcí.

K 1. 1. 2024 se může jednat například o následující případy, kdy také vzniká povinnost podat daňové přiznání:

Jako garáž se nově zdaňují všechny budovy samostatně evidované v katastru nemovitostí se způsobem využití garáž, bez ohledu na to, zda způsob využití evidovaný v katastru nemovitostí odpovídá skutečnému stavu (u garáží, které nejsou samostatně evidovány v katastru nemovitostí nedochází k žádné změně).

U stavebních pozemků dochází k vypuštění podmínky, že musí jednat o pozemek dosud nezastavěný zdanitelnou stavbou.

Zpevněná plocha pozemku se nově může nacházet na jakémkoliv druhu pozemku.

Zvýšení sazby daně u budov obytného domu s nebytovým prostorem užívaným k podnikání se nově použije i v případě místností využívaných k poskytování ubytování bez ohledu na to, zda bylo vydáno rozhodnutí stavebního úřadu o změně využití stavby.

Nová minimální výše zálohy na zdravotní pojištění bude činit 2 968 Kč. Povinnost platit zálohu minimálně v této výši platí již od ledna 2024. Záloha je splatná do 8. dne následujícího měsíce (v případě zálohy za leden tedy do 8. února).

Minimální záloha na sociální pojištění pro OSVČ, které vykonávají hlavní činnost, bude nově činit 3 852 Kč. OSVČ, které nově zahájí činnost budou moci v prvních 3 letech podnikání platit nižší minimální zálohy v částce 3 210 Kč. Za OSVČ, která nově zahajuje činnost se považuje taková OSVČ, která v předchozích 20 kalendářních letech před (znovu)zahájením činnosti nepodnikala. Pro OSVČ, které vykonávají vedlejší činnosti bude minimální záloha nově činit 1 413 Kč. Zálohy na pojistné na sociální pojištění jsou splatné do konce měsíce, za který se záloha platí (v případě zálohy za leden tedy do 31. ledna). Od roku 2024 dochází tedy ke změně i v tomto a povinnost platit zálohy na sociální pojištění alespoň v této výši platí již od ledna 2024.

Pro OSVČ, které si dobrovolně platí nemocenské pojištění, dochází od ledna 2024 ke zvýšení minimální platby nemocenského pojištění na 216 Kč.

Dochází rovněž ke zvýšení minimálních záloh na paušální daň. Výše zálohy nově činí 7 498 Kč pro 1. pásmo paušální daně, 16 745 Kč pro 2. pásmo paušální daně a 27 139 Kč pro 3. pásmo paušální daně. Nová výše záloh se uplatní již od ledna 2024. Zálohy na paušální daň jsou splatné do 20. dne měsíce, za který se záloha platí (v případě zálohy za leden tedy do 20. ledna).

15.12.2023 je splatná čtvrtletní, resp. pololetní záloha na daň z příjmů.

Pokud neznáte výši záloh, které máte platit, obraťte se na nás, rádi vám pomůžeme.