Novinky

Chtěli bychom vás upozornit na speciální ustanovení zákona o DPH, které se vás může týkat.
Jedná se o dlouhodobě poskytované služby ve vztahu k zahraničí.

Příklad:
Společnost se sídlem v EU (např. z Německa), případně se sídlem mimo EU (např. Švýcarsko, Rusko) poskytuje dlouhodobě poradenské služby českému plátci DPH. Kontrakt trvá do 1. ledna 2011 do 31. března 2012, k úhradě dojde až po březnu 2012.

Dle §24 odst. 3 se v tomto případě plnění považuje za uskutečněné posledním dnem každého kalendářního roku, bude proto v přiznání za prosinec 2011 (případně za čtvrté čtvrtletí 2011) nutno zohlednit hodnotu služby odpovídající roku 2011, tj. odvést DPH v systému reverse charge a případně, pokud má český plátce nárok na odpočet, také uplatnit tento odpočet.

Příklad:
Česká společnost poskytuje společnosti se sídlem v EU (např. z Německa), případně se sídlem mimo EU (např. Švýcarsko, Rusko) služby spočívající v poskytnutí serveru v datovém serveru v Praze a související služby (pravidelný upgrade, zálohování, drobné programátorské práce). V roce 2011 nebyla za tuto službu přijatá žádná úhrada, fakturovat se bude až v únoru 2012.

Dle §24a odst. 3 je nutno tuto službu resp. její poměrnou část zohlednit v daňovém přiznání v části plnění s místem plnění mimo tuzemsko za prosinec (resp. čtvrté čtvrtletní) 2011.

 

31.1.2012 je termín pro podání přiznání k dani z nemovitostí. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal v některém z předchozích zdaňovacích období nebo daň byla vyměřena či doměřena v některém z předchozích zdaňovacích období z moci úřední a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně.

Upozorňujeme na zásadní změnu ohledně zdaňování zpevněných ploch, o které jsme vás informovali 17.10.2011. Podrobnosti tohoto upozornění najdete na našem webu v části archiv.

Ve stejném termínu musí být podáno přiznání k silniční dani a daň doplacena. Pokud budete potřebovat pomoci se sestavením tohoto přiznání, budeme potřebovat kopie velkých technických průkazů a přehled zaplacených záloh.

Nedávno jsme vás informovali o změnách v oblasti uplatňování DPH v rámci poskytování stavebních a montážních prací. Upozornění se týkalo hlavně uplatňování DPH, ale chceme upozornit i na problémy, které toto nové ustanovení způsobí přímo v účtárnách vašich společností. A to jak těch, které poskytují služby související se stavbami, tak těch, kteří jsou příjemci těchto služeb. Podle nás půjde o problémy minimálně v těchto oblastech:

- včasného uplatnění DPH příjemcem služby v systému reverse charge (účtárna se musí dozvědět, že měla uplatnit DPH z poskytnutých služeb, protože nastalo DUZP, ale od dodavatele žádný doklad zatím nedošel)
- uplatnění správné sazby DPH (účtárně musí být sděleno, jako sazbu má DPH v systému reverse charge uplatnit)
- bude muset být ověřováno, zda službu poskytl neplátce DPH (v tomto případě se systém reverse charge neuplatní)
- účtárna bude muset být informována o tom, jaké konkrétní práce se přijatých služeb týkají (ne všechny práce související se stavbami se budou zdaňovat v systému reverse charge)

Zajistěte si proto prosím, aby vás uplatňování reverse charge v praxi nezaskočilo a účtárna na to byla připravena.

 

Blíží se období uzávěrkových prací na účetnictví, mezi které určitě patří i účtování o ročních odměnách pro zaměstnance náležející jim za dosažené výsledky v uzavíraném období. Chtěli bychom vás upozornit na to, že ustálený zvyk, kdy se o nich účtovalo prostřednictvím dohadných účtů pasivních, vzal částečně za své poté, co Nejvyšší správní soud vydal 31.3.2011 rozsudek č.j. 8 Afs 35/2010 - 106.

V tomto rozsudku je zjednodušeně řečeno, že pokud výplata roční odměny podléhá kromě splnění podmínek daných zaměstnavatelem ještě i jejich dodatečnému schválení vedením firmy na základě auditovaných výsledků v roce následujícím, tak nejsou splněny podmínky o účtování tohoto nákladu prostřednictvím dohadných položek do uzavíraného roku.

Několik citací z uvedeného rozsudku:
- Tzv. roční odměna tedy představuje nenárokovou složku mzdy, neboť právní nárok na její vyplacení není dán pouze splněním sjednaných podmínek, ale k jejímu přiznání a následně vyplacení je zapotřebí rovněž návrh a schválení této mzdy určenou osobou a schválení auditovaného hospodářského výsledku za příslušný rok představenstvem společnosti.
- I v případě účtování na dohadný účet pasivní je třeba zachovat princip, že je účtováno pouze o plnění, které se reálně uskutečnilo, avšak dosud není známa jeho přesná výše. Mzdový náklad v podobě tzv. ročních odměn, který v důsledku toho zaměstnavateli vznikl, mu však nemohl být znám co do jeho výše již v okamžiku uskutečněné práce a rovněž se "pouze nečekalo" na jeho přesné vyúčtování. Právě proto, že přiznání ročních odměn automaticky nevyplývalo pouze z odvedení práce ve zdaňovacím období, ale jeho případná výše závisela též na hospodářském výsledku žalobce, na návrhu a schválení roční odměny nadřízenými a konečně na schválení auditovaného hospodářského výsledku představenstvem žalobce, předmětný účtovaný případ podstatně odlišuje např. od účtování spotřeby energií v závěru zdaňovacího období, u kterých lze postupovat za využití účtu 389.

Můžeme si myslet o tomto rozsudku cokoliv, ale je jasné, že se na něj budou pracovníci finančních úřadů odvolávat při případných kontrolách. Pokud bychom chtěli obhájit účtování ročních odměn do daňových nákladů uzavíraného období, museli bychom doložit, že je jejich výše ještě před skončením období jasná a nezpochybnitelná a že nepodléhá, žádnému dodatečnému schválení nebo potvrzení v období následujícím. V opačném případě by se podle našeho názoru měla účtovat do uzavíraného období rezerva (bohužel nedaňová), aby byl zachován akruální princip účetnictví a nemohlo například dojít k tomu, že by byl celý zisk společnosti vyplacen na dividendách a v období, kdy by byla přesná výše ročních odměn schválena, by na jejich výplatu nezbyly prostředky.

GFŘ vydalo informaci k přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví. Mohlo by se zdát, že se bude týkat pouze stavebních a montážních firem, ale bude se naopak týkat i těch, kteří jsou plátci DPH a budou příjemci těchto služeb.

Pro připomenutí - přenesení daňové povinnosti (reverse charge systém) znamená, že povinnost přiznat a zaplatit daň má příjemce plnění. Plátce, který dotčené zdanitelné plnění uskutečnil, vystaví daňový doklad, kde oproti běžnému daňovému dokladu neuvede výši DPH - namísto toho uvede sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého bylo plnění uskutečněno.

Konkrétně tedy bude od 1.1.2012 platit (§92e zákona o DPH), že plátce (poskytovatel plnění), který poskytne vymezené stavební nebo montážní práce s místem plnění v tuzemsku jinému plátci (příjemci plnění) pro jeho ekonomickou činnost, musí použít uvedený režim.

Pokud je plnění třeba i jen z části přijímáno pro více účelů, například pro soukromou potřebu plátce a pro jeho ekonomickou činnost, přičemž část je pro účely, kdy příjemce vystupuje jako osoba povinná k dani, půjde o plnění podléhající celkově režimu přenesení daňové povinnosti.

Jak poskytovatel, tak příjemce plnění musí vést evidenci o těchto plněních a výpis z této evidence předložit správci daně. Náležitosti této evidence GFŘ zveřejnilo ve zvláštní „Informaci k výpisu z evidence k režimu přenesení daňové povinnosti". Tento výpis bude podáván elektronicky.

POZOR. Pokud poskytovatel plnění nepostupuje podle daného režimu přenesení daňové povinnosti a při uskutečnění zdanitelného plnění uplatní daň na výstupu a výši daně uvede na daňovém dokladu, nemá příjemce plnění nárok na odpočet daně uvedené na daňovém dokladu.

Poskytovatel plnění, který od 1.1.2012 přijme zálohu na stavební práce, u nichž je povinen použít režim přenesení daňové povinnosti, ke dni přijetí úplaty daň na výstupu nepřizná, není ani povinen při přijetí takové úplaty vystavit daňový doklad. Tento bude vystavovat až při uskutečnění zdanitelného plnění.

Ne všechny stavební a montážní práce ovšem budou zvláštnímu režimu podléhat. Informace GFŘ obsahuje přehled prací, kterých prací se to bude týkat i s příkladným výčtem prací, kterých se to naopak týkat nebude.

Připomínáme povinnost uvádět každé pořízení hmotného majetku a technického zhodnocení (vymezeno v § 4 odst. 3 písm. d) a e) zákona o DPH) do samostatného řádku č. 47 ve formuláři daňového přiznání k DPH. Částka vykázaná na tomto řádku je informativní. Důležitou se stává v případě, kdy začnete nebo přestanete uskutečňovat osvobozená zdanitelná plnění bez nároku na odpočet DPH resp. dojde u vás ke změně koeficientu (§ 76 zákona o DPH). Dochází pak totiž k přepočítání původně uplatněných odpočtů DPH. Vzhledem k tomu, že lhůta, po kterou může dojít ke změně uplatněných odpočtů, může v některých případech dosáhnout až deseti let, je nutno vést k takovému majetku přehlednou evidenci .

Dne 15.12.2011 je splatná pololetní a čtvrtletní záloha na daň z příjmů a ve stejném termínu je splatná i záloha na silniční daň.

Pokud byste potřebovali informace o bankovním spojení, příp. pomoc s výpočtem záloh, určitě se na nás obraťte.

 

Ohledně tzv. režimu reverse charge při uplatňování DPH v rámci poskytnutí stavebních a montážních prací od 1.1.2012 vydala Česká daňová správa informační materiál. Na rozdíl od běžného mechanismu uplatňování DPH, kdy povinnost přiznat a zaplatit daň na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění má poskytovatel plnění (plátce, který zdanitelné plnění uskutečnil), v režimu přenesení daňové povinnost (reverse charge) je povinnost přiznat a zaplatit daň na výstupu přenesena na příjemce plnění. Plátce, který dotčené zdanitelné plnění uskutečnil, vystaví daňový doklad, kde oproti běžnému daňovému dokladu neuvede výši DPH - místo toho uvede sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého bylo plnění uskutečněno. Podle této úpravy je tedy uvedený režim povinen použít plátce, který poskytne vymezené stavební nebo montážní práce s místem plnění v tuzemsku jinému plátci (příjemci plnění) pro jeho ekonomickou činnost.

Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije, pokud plátce poskytuje stavební nebo montážní práce příjemci plnění, který není plátcem DPH a samozřejmě i pokud neplátce poskytuje takové práce plátci. Jestliže příjemce plnění (plátce) pořizuje přijaté zdanitelné plnění výlučně pro soukromou potřebu, není v postavení osoby povinné k dani, a tedy v tomto případě se neuplatní režim přenesení daňové povinnosti.

 

Dnem 1.1.2012 nabývá účinnosti novela zákona o dani z nemovitostí, která zásadním způsobem mění zdaňování tzv. zpevněných ploch pozemků. Ty budou nově zdaňovány tak, že zpevněné plochy pozemků používaných k zemědělskému podnikání budou podléhat sazbě 1 Kč/m2, v případě jiného než zemědělského podnikání sazbě 5 Kč/m2. Jde o významné zvýšení této sazby daně, proto je nutné věnovat pozornost definici zpevněných ploch.

Za zpevněnou plochu jsou považovány pozemky evidované v katastru nemovitostí s druhem pozemku "zastavěná plocha a nádvoří" nebo "ostatní plocha". Povrch takovéhoto pozemku musí být zároveň zpevněn tzv. plošnou stavbou, za které jsou považovány především komunikace, parkoviště a manipulační plochy.

Pokud tedy vlastníte pozemky se zpevněnou plochou, budete mít povinnost podat na zdaňovací období roku 2012 daňové přiznání k dani z nemovitostí, a to i přes to, že nedošlo oproti předchozímu roku ke změnám ve vlastnictví nemovitostí. Protože není z katastru nemovitostí zřejmá skutečná plocha zpevněných ploch pozemků, bude potřeba tyto plochy přesně vyčíslit.

Chtěli bychom vás upozornit na změnu zákona č. 254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti. S účinností od 27. 5. 2011 byl limit pro platbu v hotovosti změněn z původních 15 000 EUR na 350 000 Kč. Nebude už tedy nutné zjišťovat aktuální kurz k datu úhrady, protože limit je stanoven přímo v české měně.

Pro připomenutí shrnujeme podstatný obsah tohoto zákona:
Při úhradě závazku nutno platbu, překračující výše uvedený limit, provést bezhotovostně. Do limitu se přitom započítávají všechny platby provedené mezi stejným plátcem a příjemcem v jednom kalendářním dnu. Za porušení tohoto zákona hrozí fyzické osobě pokuta až 500 000 Kč, právnické osobě pokuta až 5 000 000 Kč. Pokuta hrozí plátci i příjemci platby.

Povinnost provádět platby bezhotovostně se netýká:
• vkladů na bankovní účet a výběrů z něj,
• platby daní, poplatků, cla, záloh na tyto platby, odvodů za porušení rozpočtové kázně a na jiné druhy plateb uskutečňované podle daňového řádu nebo podle celního zákona, pokud tyto zákony nestanoví jinak,
• povinné platby vyplývající z pracovněprávních vztahů,
• platby důchodů z důchodového pojištění, včetně jednorázových doplatků a výplat náhrad z penzijních fondů,
• platby prováděné v době krizového stavu vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu,
• platby určené k úschově peněz notářem,
• platby pojistného a výplat pojistného plnění ze soukromého pojištění,
• platby, které musí být podle zvláštního právního předpisu provedeny v hotovosti.

Limit se dále nevztahuje na poskytování půjček, protože poskytnutí půjčky není považováno za úhradu závazku. Při splácení půjčky je ale nutno limit respektovat.