Novinky

1.2.2010 je termín pro podání přiznání k dani z nemovitostí. Daňovépřiznání se nepodává, pokud je poplatník podal v některém z předchozíchzdaňovacích období nebo daň byla vyměřena či doměřena v některém z předchozíchzdaňovacích období z moci úřední a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacímobdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně. Pro víceinformací se na nás prosím obraťte.

Ve stejném termínu musí být podáno přiznání k silniční dani a daňdoplacena. Pokud budete potřebovat pomoci se sestavením tohoto přiznání, budemepotřebovat kopie velkých technických průkazů a přehled zaplacených záloh.

A opět ve stejném termínu může plátce, jehož zdaňovacím obdobím pro DPHje kalendářní čtvrtletí, a jehož obrat za rok 2009 dosáhl částky alespoň 2 000000 Kč, si zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc, pokud tuto změnu dotohoto termínu správci daně oznámí. Ohlášení zdaňovacího období se nejlépe provádí uvedením kódu"M" v kolonce “Kód zdaňovacího období následujícího roku” v poslednímpřiznání za rok 2009.

Klienti, kteří poskytovali v roce 2009 jak plnění podléhající DPH, takplnění od daně osvobozená, musí provést v rámci přiznání k DPH za poslednízdaňovací období roku 2009 vypořádání nároku na odpočet daně a vypočítat tzv.zálohový koeficient, který budou používat v roce 2010. Současně musí ověřit,zda se jich netýkají povinnosti uvedené v § 78 zákona o DPH (Úprava odpočtudaně) resp. § 79 (Vyrovnání odpočtu daně). 

Vážení klienti,
ohledně našeho upozornění z 18.12., které se týkalo sociálního pojištění za první pololetí roku 2007, posíláme toto doporučení.

Dostávají se k nám od našich klientů různá stanoviska jejich právníků ohledně správného postupu při případném vymáhání přeplatku. Z našeho pohledu doporučujeme spolu s podáním opravných přehledů podat i žádost o vrácení přeplatku a dále doporučujeme, abyste spolu s vašimi právníky zvážili podání žádosti o vydání bezdůvodného obohacení, a to i s ohledem na rozdílné lhůty promlčení práva vymáhat tento přeplatek. Podle našeho laického názoru by se ale o bezdůvodné obohacení jednat nemělo, viz. rozsudek NSS č.j. 6 Ads 16/2009-81 z 28. května 2009.

Vážení klienti,
posíláme vám informaci ohledně sociálního pojištění.

Dění ohledně sociálního pojištění za první pololetí roku 2007, které vyvolal rozsudek liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem, č.j. 59 Ca 15/2009-38, pečlivě sledujeme. Předmětný rozsudek konstatuje, že absence zákonného ukotvení definice vyměřovacího základu zaměstnavatelů pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení v prvním pololetí roku 2007 není nahraditelná ani odvoditelná z žádného ustanovení zákona č. 589/1992 Sb., a to ani z jejich souhrnu. To je v přímém rozporu se stanoviskem, který dosud Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) zastávala. Proto proti tomuto rozsudku podala ČSSZ kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, rozhodnutí o této stížnosti se očekává na jaře roku 2010.

Pokud se rozhodnete využít výše citovaného právního názoru, doporučujeme jako první krok podat opravný "Přehled o výši pojistného", a to za každý měsíc prvního pololetí roku 2007. V přehledu je třeba uvést pouze pojistné sražené zaměstnancům. Podle naší analýzy nehrozí riziko z prodlení, přehledy je možno podat až  v příštím roce. ČSSZ by měla přeplatek do měsíce vrátit, ale podle neoficiálních informací tak činit nebude. Nezbytný další krok proto bude podání k soudu.

Podle našich informací ČSSZ dále zkoumá, jak případné vrácení pojistného promítnout do dávek, které se ze sociálního pojištění platily či budou platit. Mohlo by se to týkat zaměstnanců, kteří pobírali nemocenskou, případně by to mohlo mít vliv na důchod některých zaměstnanců.

Vracení pojistného by také mohlo znamenat nutnost podat dodatečné přiznání k dani z příjmů za rok 2007.

Celou věc dále sledujeme a budeme vás informovat.

Vážení klienti,
chtěli bychom vás upozornit na splatnost čtvrtletní a pololetní zálohy na daň z příjmů, a to k 15.12.2009. Tato záloha by měla být poslední, pro kterou platí Rozhodnutí MF ČR o zrušení povinnosti daň zálohovat Čj. 43/20 650/2009-431. Připomínáme, že toto rozhodnutí zrušilo povinnost zálohovat daně z příjmů splatné v průběhu kalendářního roku 2009, a to fyzickým osobám vymezeným v § 2 zákona o daních z příjmů s příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a právnickým osobám vymezeným v § 17 zákona o daních z příjmů. Rozhodnutí se vztahuje pouze na výše uvedené daňové subjekty, pokud k 1. 12. 2008 neměly zaměstnance nebo zaměstnávaly, tzn. evidovaly k uvedenému datu podle mzdových listů nejvýše 5 zaměstnanců s příjmy podle 6 zákona o daních z příjmů. Kdo podmínky tohoto Rozhodnutí nesplňoval, měl povinnost platit zálohy podle zákona.

Vážení klienti,
chtěli bychom vás informovat, že pokud platíte daň z nemovitostí ve splátkách, je druhá splátka splatná 30. listopadu. Pokud potřebuje s výší splátky nebo s platebními údaji pomoci, obraťte se na nás.

Připomínáme také naše upozornění, které se týkalo termínu úhrady daňové povinnosti. V případě např. platby DPH za říjen, musí být částka připsána na účtu správce daně nejpozději k 25.11.2009. Ověřte si proto prosím, jak rychle bude vaše banka schopna platbu provést, často je i rozdíl mezi úhradou prostřednictvím internetbankingu nebo podáním příkazu klasicky na přepážce v bance resp. do sběrného boxu.

Vážení klienti,
upozorňujeme vás, že v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku byl novelizován zákon o správě daní a poplatků a zákony o pojistném, pokud jde o den platby daně a pojistného.
S účinností od 1.11.2009 se mění pravidla tak, že za den platby se bude považovat u bezhotovostní platby den, kdy dojde k připsání platby na účet poskytovatele platebních služeb správce daně. U platby v hotovosti prováděné u správce daně den, kdy hotovost přijal pracovník správce daně.
Stejná změna se pak promítne i do zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Za den platby pojistného se považuje v případě bezhotovostní platby den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb zdravotní pojišťovny nebo příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. V případě vyplacení hotovosti přímo zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny nebo okresní správy sociálního zabezpečení den, kdy příslušný zaměstnanec hotovost přijal.
Prakticky to znamená, že pokud je například termín pro podání přiznání k dani a doplacení této daně 31.3, pak nelze postupovat tak, že se daň vypočítá až 31., ten den se přiznání podá na FÚ a zadá se příkaz k úhradě z bankovního účtu. Platba daně by totiž určitě nedošla včas na účet správce daně a bylo by poplatníkovi předepsáno penále za pozdní platbu.
Jedním z prvních případů v oblasti daní, kdy nás postihne tato změna prakticky, bude např. platba záloh na daň z příjmů a na daň silniční splatných k 15.12.2009. Při platbě těchto záloh je nutno podat příkaz k úhradě v takovém předstihu, aby byla platba na účtu správce daně nejpozději 15.12.2009.

V případě dotazů se na nás jako vždy samozřejmě obraťte.

Upozorňujeme, že již byl podepsán prezidentem republiky zákon, který zavádí paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem (dále jen „paušální výdaj na dopravu“).

Paušální výdaj na dopravu ve výší 5 000 Kč za měsíc lze použít u vlastního vozidla (zahrnutého i nezahrnutého do obchodního majetku) a u pronajatého vozidla, které daňový subjekt po celý měsíc plně používá k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů a nepřenechal je ani po část měsíce k užívání jiné osobě. Fyzická osoba nemůže použít paušální výdaj na dopravu, pokud vozidlo používá k dosahování příjmů podle §10 (ostatní příjmy, např. příjmy z příležitostných činností).

Uvedené paušální výdaje lze v zdaňovacím období použít maximálně u tří vozidel. Poprvé to bude možno již za rok 2009 (nebo zdaňovací období začínající v roce 2009).

Skutečnost, že je vozidlo používáno k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, nemusí daňový subjekt prokazovat. Stačí, když to prohlásí a finanční úřad neprokáže opak. Důkazní břemeno tedy leží na straně správce daně.

V paušálním výdaji na dopravu jsou zahrnuty náklady na pohonné hmoty a parkovné. Ostatní náklady může poplatník uplatňovat v prokázané výši.

Jedno z vozidel, u kterého daňový subjekt uplatňuje paušální výdaj na dopravu, může daňový subjekt používat i pro soukromé účely. U něho paušální výdaj na dopravu uplatní pouze ve výši 80% (tedy 4 000 Kč). U tohoto vozidla musí také obdobně krátit ostatní náklady (opravy, dálniční známka apod.) včetně odpisů.

Uplatnění paušálního výdaje na dopravu neovlivňuje nárok na odpočet DPH u pohonných hmot.

Zvýšení paušálních výdajů pro fyzické osoby

Na podpis u prezidenta republiky čeká také zákon zvyšující takzvané výdajové paušály. Ty může použít fyzická osoba, která nechce uplatňovat náklady v prokázané výší. Výdajový paušál zahrnuje veškeré náklady poplatníka, nad rámec tohoto paušálu nelze tedy uplatnit ani výše zmiňovaný paušální výdaj na dopravu.

Paušální výdaje se zvyšují u řemeslných živností na 80% z původních 60%, u ostatních živností na 60% z původních 50%. U svobodných povolání či autorské činnosti se výdajový paušál zvyšuje na 60% z původních 40%.  Zvýšené paušální výdaje bude možno uplatnit již za rok 2009.

Zůstává zachována výše paušálu u příjmů ze zemědělské výroby, vodního a lesního hospodářství (80%) a u pronájmu (30%).

V souvislosti se zvýšením paušálních výdajů se může stát aktuální jejich uplatnění i u osob, které v loňském roce uplatňovaly skutečné náklady v prokázané výši. Upozorňujeme na to, že s přechodem ze skutečných na paušální výdaje je zpravidla spojena nutnost podat dodatečné přiznání za předchozí období, ve kterém je nutno zdanit neuhrazené pohledávky, případně provést další úpravy základu daně. Proto, pokud o tomto kroku uvažujete, ho doporučujeme předem s námi prodiskutovat.

Vážení klienti,
upozorňujeme vás, že od 1. července 2009 musí mít v EU všichni obchodníci se třetími zeměmi číslo EORI  . Identifikační číslo EORI je povinné u firem, které vyvážejí zboží do zemí mimo EU, dovážejí zboží ze zemí mimo EU nebo převážejí zboží v celním režimu tranzitu.
Tato povinnost vychází ze změny prováděcího předpisu k celnímu kodexu (NK 2454/93) vydané nařízením Komise č. 312/2009. Týkají se zavedení tzv. EORI čísla, spočívají v zavedení nových ustanovení, která upravují problematiku registrace a identifikace hospodářských, případně dalších subjektů pro kontakt a komunikaci s orgány celní správy v členských státech Evropské unie. Účelem změny je jedinečná identifikace uvedených subjektů ve všech členských státech Společenství. Pro identifikaci bude použit tzv. EORI číslo, kterým se rozumí číslo jedinečné v celém Společenství. Toto číslo bude subjektu přiděleno určeným orgánem státní správy (v souladu se stanovenými pravidly). Určeným orgánem státní správy v České republice je Celní správa ČR a prováděním registrace subjektů do registru EORI čísel jsou pověřeny všechny tuzemské celní úřady.
Celní správa ČR ve snaze ulehčit tuzemským subjektům rozeslala v květnu více než 22 tisícům tuzemských hospodářských subjektů EORI čísla automaticky. Výběr vycházel z dat uložených v informačním centru Generálního ředitelství cel. Jednalo se o subjekty, které měly v minulosti např. větší četnost celních řízení. Po obeslaných subjektech požadovala celní správa pouze potvrzení správnosti údajů a vyznačení souhlasu či nesouhlasu se zveřejněním vybraných údajů.
Subjekty, které do konce do května 2009 neobdržely sdělení o přidělení čísla EORI, si musí o přidělení čísla EORI požádat u jimi zvoleného tuzemského celního úřadu. Na žádosti, kterou obdrží na kterémkoliv celním úřadu či ji najdou na internetových stránkách celní správy, vyplní údaje ve stanoveném rozsahu a vyjádří v žádosti svůj souhlas či nesouhlas se zveřejněním údajů v registru EORI čísel. K žádosti o registraci předloží k nahlédnutí originál rozhodnutí o přidělení IČ nebo jeho ověřenou kopii. Pokud je na žádosti vyplňováno i DIČ, potom musí být předložen i originál rozhodnutí o přidělení DIČ, nebo jeho ověřená kopie. Pracovník zvoleného tuzemského celního úřadu po zpracování žádosti předá nebo zašle poštou zástupci hospodářského subjektu osvědčení o registraci EORI. Žádost nepodléhá správnímu poplatku.
V České republice jsou přidělovány dva typy čísel:
• číslo EORI (také „řádné číslo EORI"); toto číslo EORI spolu s několika dalšími údaji o subjektu je přenášeno do centrálního registru Společenství, je platné ve všech členských státech Společenství a nemá časově omezenou platnost,
• příležitostné číslo EORI (také „ad hoc číslo EORI"); toto ad hoc číslo EORI je přidělováno v případech, kdy je třeba evidovat osobu a údaje o ní pro potřeby celní správy; číslo se nepřenáší do centrálního registru Společenství, je platné pouze v České republice a má časově omezenou platnost.
Celní úřady registrují do EORI následující subjekty:
a. právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky,
b. fyzické osoby - podnikatele, kteří mají bydliště na území České republiky,
c. právnické osoby, které mají sídlo mimo území EU,
d. fyzické osoby - nepodnikatele bez ohledu na jejich bydliště. Těmto osobám bude přidělováno příležitostné číslo EORI.
V České republice nemohou být zaregistrovány subjekty:
• se sídlem v jiném členském státě EU než v České republice, přičemž tyto subjekty musí být zaregistrovány v tom členském státě, kde mají své sídlo;
• které již byly zaregistrovány v jiném členském státě EU, kde jim bylo přiděleno řádné číslo EORI.

Vážení klienti,
chtěli bychom vás upozornit, že k 15.6.2009 je splatná pololetní záloha na daň z příjmů. Pokud budete potřebovat pomoci s určením její výše, číslem účtu finančního úřadu nebo variabilním symbolem, obraťte se určitě na nás.

Současně bychom vás chtěli informovat, že poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení návrh novely zákona o daních z příjmů. Část změn by měla být účinná ihned po jeho vydání ve Sbírce zákonů. Změny se týkají následujících tematických okruhů:
Zkrácení doby odpisování hmotného majetku zařazeného v 1. a 2. skupině pořízeného v roce 2009 a do 30. června 2010. U majetku zařazeného v první skupině může jeho první vlastník odepsat rovnoměrně bez přerušení 100 % vstupní ceny za 12 měsíců. U majetku zařazeného v druhé skupině může jeho první vlastník odepsat rovnoměrně bez přerušení 100 % vstupní ceny za 24 měsíců. Za prvních 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku. 
Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku odpisovaného podle výše uvedených pravidel je daňovým nákladem, pokud doba nájmu u hmotného majetku v 1. skupině trvá nejméně 12 měsíců a u hmotného majetku ve 2. skupině trvá doba nájmu nejméně 24 měsíců. Ostatní podmínky daňové uznatelnosti nájemného jsou stejné jako u majetku standardně odpisovaného.
Od daně z příjmů ze závislé činnosti je u zaměstnance osvobozeno nepeněžní plnění vynaložené zaměstnavatelem na jeho odborný rozvoj související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložené zaměstnavatelem na rekvalifikaci. Osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům. Lze použít za zdaňovací období započaté v roce 2009.
Náklady spojené s odborným rozvojem zaměstnanců podle jiných právních předpisů (zejména zákoníku práce) či rekvalifikací zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost jsou daňovým nákladem, pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Lze použít za zdaňovací období započaté v roce 2009.
Daňoví nerezidenti budou mít možnost podat daňové přiznání, ve kterém stanoví základ daně obdobně jako české daňové subjekty, tj. uplatní náklady či výdaje. Srážkovou daň zaplacenou z tohoto příjmu započtou proti výsledné daňové povinnosti.
Za podíly na zisku se nemají považovat rozdíly mezi sjednanými cenami a cenami tržního odstupu a úroky vyhodnocené jako nedaňové podle § 25 odst. 1 písm. w), pokud budou hrazeny daňovému rezidentovi jiného členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor.
Daňové zvýhodnění na vyživované dítě se zvyšuje z částky 10 680 Kč na 11 604 Kč.