Novinky

Účast na nemocenském pojištění zůstává u OSVČ nadále dobrovolná. Splatnost pojistného na nemocenské pojištění je od 1. do 20. dne následujícího měsíce. OSVČ, která je dobrovolně účastna nemocenského pojištění, však musí počítat s řadou změn:

• Nemocenské náleží OSVČ až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.
• S účinností od 1. 1. 2011 se mění sazba pojistného na nemocenské pojištění OSVČ z původních 1,4 % na 2,3 %. Z tohoto důvodu se zvyšuje minimální pojistné na 92 Kč.
• OSVČ, která je účastna dobrovolného nemocenského pojištění, bude posouzena od 1. 1. 2011 vždy jako OSVČ, která vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost.
• Byla zrušena možnost zpětné přihlášky k nemocenskému pojištění do 8 dnů od zahájení samostatné výdělečné činnosti.
• Maximální měsíční základ nemůže být vyšší než 1/12 maximálního vyměřovacího základu pro důchodové pojištění stanoveného pro rok 2011, tj. částka 148 440 Kč.
• Měsíční základ určený platbou pojistného na nemocenské pojištění nemůže být vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého byla nebo měla být uhrazena záloha na důchodové pojištění v tomto měsíci.

Upozornění: z nemocenského pojištění nelze podat odhlášku zpětně. Nemocenské pojištění zaniká, pokud nebylo včas nebo ve správné výši uhrazeno pojistné za daný kalendářní měsíc. Například za měsíc únor je pojistné splatné do 20. 3. 2011. Jestliže do tohoto dne nebude připsána platba v minimální výši 92 Kč, dojde k zániku dnem 1. 2. 2011, posledním dnem účasti na nemocenském pojištění bude 31. 1. 2011.

Příklad vzniku povinnosti platit zálohy na pojistné u OSVČ, která v roce 2010 nebyla povinna zálohy na pojistné platit:

OSVČ vykonává v roce 2010 vedlejší činnost a nemá povinnost platit zálohy na pojistné. Od března 2010 je účastna nemocenského pojištění a platí si měsíčně platbu 500 Kč. Tato OSVČ, pokud nepodá do 31. 12. 2010 odhlášku z nemocenského pojištění, bude povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění počínaje lednem 2011 v minimální výši pro výkon hlavní činnosti tj. ve výši 1 807 Kč. Jestliže i nadále bude platit včas a v dostatečné výši (minimálně 92 Kč) platby na NP, nedojde ani k zániku nemocenského pojištění. Pokud tato OSVČ podá Přehled za rok 2010 např. v dubnu 2011, musí zálohy za měsíce leden až březen (předcházející měsíci podání přehledu) doplatit nejpozději do konce května 2011 (měsíc následující po měsíci podání přehledu), aby nebylo z dlužných záloh vyměřeno penále. Od měsíce, ve kterém byl podán přehled je v případě pozdní nebo nedostatečné platby zálohy počítáno penále běžným způsobem.

Příklad zániku NP, kdy OSVČ platí pojistné v běžném měsíci:

OSVČ neprovede změnu trvalého příkazu a platí méně než 92 Kč např. 80 Kč, ale v běžném měsíci. Na leden zaplatí dne 15. 1. 2011, na únor zaplatí dne 15. 2. 2011. V tomto případě nedojde k zániku hned dnem 1. 1. 2011, neboť platbou ze dne 15. 2. 2011 bude včas, tedy ve splatnosti měsíce ledna 2011 uhrazeno pojistné za leden 2011 (2x platba ve výši 80 Kč). Platba ze dne 15. 3. 2011 bude použita na únor, ale nebude v dostatečné výši, dojde tedy k zániku nemocenského pojištění dnem 1. 2. 2011.

Příklad, kdy nevznikne nárok na dávku:

OSVČ dne 31. 12. 2010 ukončí svou samostatnou výdělečnou činnost. Dne 4. 2. 2011 oznámí znovuzahájení této činnosti od 1. 2. 2011 a zároveň s oznámením o zahájení činnosti se přihlásí k nemocenskému pojištění. Dne 4. 2. 2011 vznikne u této OSVČ dočasná pracovní neschopnost. Nárok na výplatu nemocenského tato OSVČ nemá ani od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, protože není splněna podmínka trvání účasti na nemocenském pojištění po dobu nejméně tří kalendářních měsíců před vznikem nemoci. Tato podmínka platí od roku 2011 vždy, i když je přihláška k nemocenskému pojištění podána ode dne zahájení samostatné výdělečné činnosti. Výjimka osmi dnů od zahájení činnosti byla zrušena.

Příklad výpočtu měsíčního základu pro výpočet dávky NP:

OSVČ si platí NP a svou platbou si určuje měsíční základ pro výpočet dávky NP. Platí měsíčně 600 Kč. Současně platí minimální zálohy v e výši 1 731 Kč. Touto platbou by si od 1. 1. 2011 určila měsíční základ ve výši 26 087 Kč (pojistné činí 2,3 % z měsíčního základu), ale od 1. 1. 2011 zároveň nemůže být měsíční základ vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého byla (měla být uhrazena) záloha na pojistné na důchodové pojištění. Pokud však uhradí zálohu na pojistné pouze ve výši 1 731 Kč, bude z platby 600 Kč zhodnocen měsíční základ odpovídající jen měsíčnímu vyměřovacímu základu 5 928 Kč dle uhrazené zálohy na pojistné na důchodové pojištění. Zbývající částka mezi 600 Kč a 137 Kč se stane přeplatkem a při zúčtování roku 2011 bude OSVČ vrácena.
Aby byl pro tuto OSVČ zachován vyměřovací základ pro nemocenské pojištění ve výši 26 087 Kč, musí zaplatit zálohu na důchodové pojištění minimálně z tohoto základu, tj. musí zaplatit minimálně 7 618 Kč. V tomto případě však musí počítat s tím, že byl-li v jediném měsíci navýšen měsíční základ nemocenského pojištění prostřednictvím navýšení zálohy na pojistné na důchodové pojištění, její vyměřovací základ (roční) při zúčtování Přehledu za rok 2011 bude činit nejméně úhrn měsíčních vyměřovacích základů, ze kterých byly uhrazeny zálohy na pojistné. Jinými slovy, nebude mít nárok na zúčtování přeplatku, bez ohledu na výši daňového základu, pojistné bude činit nejméně úhrn uhrazených záloh na pojistné na důchodové pojištění.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) budou v roce 2011 odvádět pojistné na důchodové pojištění ve výši 29,2 %, tj. ve stejné výši jako v roce 2010. Je stanovena nová výše minimálních záloh, nově činí 1 807 Kč v případě hlavní výdělečné činnosti a 723 Kč. v případě vedlejší výdělečné činnosti. Tato změna se projeví až v měsíci, ve kterém OSVČ podá „Přehled o příjmech a výdajích za rok 2010. Maximální výše záloh je 43 345 Kč.

Platba záloh na pojistné na důchodové pojištění bude v případě hlavní samostatné výdělečné činnosti i nadále povinná. OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost bude v roce 2011 povinna platit zálohy na pojistné, pokud se přihlásí k účasti na pojištění na rok 2011 nebo pokud jeho daňový základ byl v roce 2010 alespoň 56 901 Kč. Tato částka se sníží o jednu dvanáctinu, tj. o 4 742 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost.

OSVČ, která platí pojistné na důchodové pojištění prostřednictvím poštovní poukázky, musí požádat příslušnou OSSZ o její zaslání, protože již nebudou poukázky automaticky zasílány všem, jako tomu bylo v předchozích letech. Žádost na OSSZ mohou OSVČ poslat písemně poštou, e-mailem (i bez ověřeného elektronického podpisu), prostřednictvím datové schránky, telefonicky nebo osobně. Složenky obdrží pouze na jeden rok.

Významnou změnou od 1. 1. 2011 je nová úprava, podle které si OSVČ bude moci svou platbou zálohy na pojistné (DP) určit měsíční vyměřovací základ. Důležité je to především pro OSVČ, která chce zaplatit zálohy jednou částkou za několik měsíců.
OSVČ může platit zálohy na delší než měsíční období, ale vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku. Platbu záloh na pojistné do budoucna musí OSVČ oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení. V oznámení uvede, za které měsíce a jakou částku za jednotlivé měsíce platí. Pokud platbu předen OSVČ neoznámí, bude celá platba považována za zvýšenou zálohu na aktuální období, kterou se navyšuje vyměřovací základ pro důchodové pojištění. Pokud dojde v jediném měsíci k tomuto navýšení, nemůže být roční vyměřovací základ při zpracování přehledu za rok 2011 nižší než souhrn měsíčních vyměřovacích základů. Jinými slovy, při ročním zúčtování nemůže vzniknout přeplatek. K navýšení měsíčního základu přitom může dojít i omylem, zejména pokud se podáním přehledu sníží výše záloh, ale OSVČ včas nezmění trvalý příkaz k úhradě.

Příklad úhrady záloh na pojistné na důchodové pojištění v roce 2011:

OSVČ při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti platí v roce 2010 zálohy na pojistné v minimální výši tj. ve výši 1 731 Kč. Ve splatnosti měsíce ledna 2011 dne 15. 2. 2011 uhradí částku 5 193 Kč, která odpovídá třem zálohám ve výši 1 731 Kč. O tom, že by chtěla platit zálohy na delší než měsíční období, však příslušnou správu sociálního zabezpečení nevyrozumí. Zvýšená platba bude v plné výši považována za zálohu za leden 2011, kterou si OSVČ zvýšila měsíční vyměřovací základ za leden. Nebudou-li následně uhrazeny zálohy za únor a březen 2011, budou dlužnými zálohami a bude z nich účtováno penále.

Jestliže OSVČ uhradí na měsíc leden 2011 ve splatnosti tohoto měsíce částku ve výši 45 000 Kč, bude tato platba považována za zálohu na měsíc leden 2011, ale jen do výše 43 345 Kč. Rozdíl ve výši 1 655 Kč bude považována za přeplatek.

Dne 22. 2. 2011 (tj. po splatnosti zálohy lednové zálohy) bude na účet správy sociálního zabezpečení připsána platba ve výši 6 000 Kč, přičemž lednová záloha ve výši 1 731 Kč nebyla dosud uhrazena. Na úhradu dlužné zálohy za leden bude použita částka ve výši 1 731 Kč a zbývající částka ve výši 4 269 Kč bude použita na úhradu zálohy za únor 2011. Na měsíc leden se jedná o pozdní platbu po splatnosti, nemůže být tedy uhrazeno více, než činí předpis zálohy. OSVČ si může určit vyšší měsíční vyměřovací základ pro zálohu na pojistné, jen pokud je zaplacena (připsána na účet) včas tj. ve splatnosti dané zálohy.

 

31.1.2011 je termín pro podání přiznání k dani z nemovitostí. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal v některém z předchozích zdaňovacích období nebo daň byla vyměřena či doměřena v některém z předchozích zdaňovacích období z moci úřední a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně.

Novela zákona o dani z nemovitostí přináší zejména změny ve zdaňování tzv. plošných staveb (parkovišť, komunikací, skladovacích ploch atd.) Pro více informací se na nás prosím obraťte.

Ve stejném termínu musí být podáno přiznání k silniční dani a daň doplacena. Pokud budete potřebovat pomoci se sestavením tohoto přiznání, budeme potřebovat kopie velkých technických průkazů a přehled zaplacených záloh.

 

Vzhledem k tomu, že jde o poslední přiznání za období 2010, mohou se vás týkat některé povinnosti dané zákonem o DPH, které se uplatňují jen jednou ročně právě po skončení zdaňovacího období. Konkrétně jde o § 76 (krácení odpočtu daně), § 78 (úprava odpočtu daně), případně § 79 (vyrovnání odpočtu daně).

Pokud byste potřebovali se sestavováním přiznání k DPH pomoci, obraťte se na nás.

- Odpočet poloviny náhrady mzdy od pojistného
Zaměstnavatelé si již nebudou odečítat od odváděného pojistného polovinu náhrady mzdy náležející za pracovní dny v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény s výjimkou zaměstnavatelů do 25 zaměstnanců účastných nemocenského pojištění (tzv. malí zaměstnavatelé), kteří se dobrovolně přihlásí do zvláštního režimu placení pojistného na sociální zabezpečení.
Polovinu náhrady mzdy vyplacenou za pracovní dny roku 2010 si bude možné odečíst od pojistného jen za měsíc prosinec 2010. Z náhrady mzdy, která bude zúčtována do ledna 2011 nebo do dalších měsíců, nebude již možné uplatňovat nárok na úhradu poloviny této náhrady mzdy, i kdyby náhrada mzdy náležela za období dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény před rokem 2011.

Příklad:
Zaměstnanec byl uznán práce neschopným od pondělí 27. 12. 2010 do pátku 7. 1. 2011. Náhradu mzdy za dny 30. 12. a 31. 12. 2010 a 3. 1. až 7. 1. 2011 mu zaměstnavatel vyplatil spolu se mzdou za měsíc leden 2011. Zaměstnavatel si nemůže polovinu vyplacené náhrady mzdy za uvedené dny pracovní neschopnosti odečíst od pojistného na sociální zabezpečení, které odvádí za měsíc leden 2011.

- Zvláštní režim placení pojistného (vyšší sazba pojistného na nemocenské pojištění)
Malí zaměstnavatelé s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26 si mohou dobrovolně zvolit, že budou platit pojistné na nemocenské pojištění ve vyšší sazbě a pak jim možnost odečtu náhrady mzdy zůstane zachována. Malý zaměstnavatel v tomto zvláštním režimu, do kterého se dobrovolně přihlásí, bude platit pojistné na nemocenské pojištění ve výši 3,3 % (místo 2,3 %) z vyměřovacího základu. To znamená, že celková sazba pojistného na sociální zabezpečení bude u tohoto zaměstnavatele činit 26 % (namísto 25 %); sazba pojistného, které platí zaměstnanec, přitom zůstává stejná - 6,5 % z vyměřovacího základu. Od odváděného pojistného si pak bude zaměstnavatel moci odečítat polovinu náhrady mzdy zúčtované a vyplacené jeho zaměstnancům za období prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.
Počet zaměstnanců zaměstnavatele se bude zjišťovat jako průměr počtu zaměstnanců účastných nemocenského pojištění k 1. říjnu, k 1. listopadu a k 1. prosinci kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž má zvláštní režim platit. Takto vypočtený průměrný počet zaměstnanců se bude zaokrouhlovat směrem dolů. Placení pojistného ve zvláštním režimu bude třeba písemně oznámit příslušné OSSZ nejpozději do 20. ledna kalendářního roku, v němž má zvláštní režim platit. K oznámení učiněnému po 20. lednu se nebude přihlížet.

Příklad:
Zaměstnavatel má 26 zaměstnanců k 1. 10. 2010, 25 zaměstnanců k 1. 11. 2010 a k 1. 12. 2010, tj. v součtu 76. Průměrný počet zaměstnanců tohoto zaměstnavatele činí 25,33 (76 : 3), tj. po zaokrouhlení 25. Tento zaměstnavatel si může do 20.1.2011 zvolit, že bude platit pojistné na nemocenské pojištění ve vyšší sazbě 3,3 % - tato sazba pak bude platit pro tohoto zaměstnavatele po celý rok 2011 spolu s možností odpočtu poloviny náhrady mzdy vyplacené za dobu pracovní neschopnosti.
Pokud tento zaměstnavatel vyplatí za leden 2011 svým zaměstnancům náhradu mzdy za dobu pracovní neschopnosti v celkové výši 10 000 Kč, odečte si částku 5 000 Kč od pojistného na sociální zabezpečení, které za leden 2011 platí.

Kdo se stane zaměstnavatelem v období od 1. října do 31. prosince, si bude moci stanovit zvláštní režim placení pojistného pro následující kalendářní rok, pokud nejpozději do 20. ledna kalendářního roku, v němž má zvláštní režim platit, tuto skutečnost písemně oznámí příslušné OSSZ. K oznámení učiněnému po 20. lednu se nebude přihlížet. Průměrný měsíční počet zaměstnanců se u tohoto zaměstnavatele bude zjišťovat ke dni podání oznámení o stanovení zvláštního režimu placení pojistného příslušné OSSZ.

Příklad:
Společnost přijala prvního zaměstnance od 1. 11. 2010, tj. od tohoto dne se stala zaměstnavatelem. Dne 20.1.2011 podala na podatelně příslušné OSSZ oznámení o stanovení vyšší sazby pojistného na nemocenské pojištění pro rok 2011. K 20. 1. 2011 má 5 zaměstnanců, může si tedy zvolit zvláštní režim placení pojistného pro rok 2011.

Kdo se stane zaměstnavatelem v průběhu kalendářního roku, bude si moci stanovit zvláštní režim placení pojistného od kalendářního měsíce, ve kterém oznámí příslušné OSSZ, že si stanovuje zvláštní režim placení pojistného. Průměrný měsíční počet zaměstnanců se u tohoto zaměstnavatele bude zjišťovat ke dni podání oznámení o stanovení zvláštního režimu placení pojistného příslušné OSSZ.

Příklad:
Zaměstnavatel vznikne 1. 2. 2011. Pokud oznámí OSSZ, že si stanovuje zvláštní režim placení pojistného dne 28. 3. 2011 a k tomuto datu má 10 zaměstnanců, platí pro něj od března 2011 zvláštní režim placení pojistného.

Důležité:
Pokud si zaměstnavatel zvolil zvláštní režim placení pojistného, platí pro něj tento režim a tím i vyšší sazba pojistného na nemocenské pojištění až do konce příslušného kalendářního roku. V průběhu kalendářního roku již není možné tuto volbu změnit, a to ani v případě, když se zvýší počet zaměstnanců nad 25.

V souvislosti s výše uvedenými změnami byl aktualizován tiskopis „Přehled o výši pojistného" (byl doplněn údaj o zvoleném kódu sazby pojistného). Nový tiskopis bude používán při platbě pojistného za leden 2011 a následující měsíce a bude k dispozici na webových stránkách ČSSZ i na okresních správách sociálního zabezpečení.

- Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného
V roce 2011 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tak jako v roce 2010 činit 72násobek průměrné mzdy. Průměrná mzda v roce 2011 bude činit 24 740 Kč. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2011 činit 1 781 280 Kč.

 

Dnem 1. ledna 2011 vstupuje v platnost nový tiskopis přiznání k DPH (25 5401 MFin 5401 - vzor č. 17) a s ním související nové pokyny k vyplnění. Poprvé se použijí za zdaňovací období leden 2011 nebo 1. čtvrtletí 2011. Úpravy jsou prováděny v souvislosti s daňovým řádem, který nabude účinnosti dnem 1. 1. 2011, a z důvodu novely zákona o DPH, u které se předpokládá účinnost k 1. dubnu 2011. Nicméně připomínáme, že výše uvedený vzor č. 17 bude použit už za období od počátku roku 2011.

Od 1. 1. 2011 se zvyšuje jak minimální, tak i maximální vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a také maximální vyměřovací základ zaměstnanců. Minimální vyměřovací základ u zaměstnanců se nemění, neboť je navázán na minimální mzdu, která je i nadále 8 000 Kč.
Minimální vyměřovací základ OSVČ je 12 370 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 670 Kč. Zálohu ve výši 1 670 Kč musí poprvé za leden 2011 (posledním dnem splatnosti je 8. 2. 2011) uhradit OSVČ, které zahajují v roce 2011 samostatnou výdělečnou činnost, nebo i ty, které podle Přehledu za rok 2009 platily v roce 2010 zálohy nižší než 1 670 Kč, s výjimkou osob, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ.
Maximální vyměřovací základ OSVČ bude činit 1 781 280 Kč, maximální měsíční vyměřovací základ bude 148 440 Kč a maximální záloha na pojistné je stanovena na 20 040 Kč. Tato nová maximální výši zálohy na pojistné bude pro OSVČ platná až od měsíce, ve kterém podají nebo by měly podat Přehled za rok 2010. Maximální vyměřovací základ pro rok 2011 ve výši 1 781 280 Kč platí i pro zaměstnance.
U OSVČ, které byly v roce 2010 současně zaměstnány a součet vyměřovacích základů ze zaměstnání a vyměřovacího základu ze samostatné výdělečné činnosti dosažených v roce 2010 přesáhl 1 707 048 Kč, se o přesahující částku sníží vyměřovací základ OSVČ, a je-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ ze samostatné výdělečné činnosti, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ ze zaměstnání.

 

Chtěli bychom vás upozornit na další povinnosti z daňového kalendáře.

15.12.2010 je splatná druhá pololetní a čtvrtá čtvrtletní záloha na daň z příjmů.

15.12.2010 je splatná záloha na silniční daň za říjen a listopad 2010.

Pokud byste potřebovali informace o bankovním spojení, příp. pomoc s výpočtem zálohy, určitě se na nás obraťte.

Dnem 1.7.2010 nabyl účinnosti zákon č. 227/2009 Sb., kterým se změnily některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, mj. též živnostenský zákon.

V návaznosti na registr osob dochází k úpravě vymezení některých pojmů, mimo jiné je zavedeno tzv. identifikační číslo provozovny - číselný kód označovaný zkratkou „IČP", který slouží k jednoznačné identifikaci provozovny subjektu, který vykonává činnost stanovenou živnostenským zákonem. Tvoří jej deseti či vícemístné číslo, které se váže na konkrétní provozovnu a jednou již přidělené IČP nelze znovu přidělit žádné jiné provozovně.

Pokud živnostenský úřad obdrží oznámení o zahájení provozování živnosti v provozovně, přidělí provozovně IČP. Provozovně zřízené před 1.7.2010 přidělí živnostenský úřad IČP nejpozději do 1.7.2011 a v téže lhůtě podnikatele vyrozumí. Nejpozději po uplynutí jednoho měsíce po uplynutí této lhůty je pak podnikatel povinen začít IČP používat (tj. nejpozději 1.8.2011).

Nově je upraven i způsob označení provozoven, v nichž je provozována živnost, a to tak, že provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena
- obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a dále
-identifikačním číslem osoby (známé IČO)
- a nově též identifikačním číslem provozovny (IČP)
Identifikačním číslem provozovny musí být provozovna viditelně označena do 1.8.2011. Za nedodržení této povinnosti podnikateli bude hrozit pokuta až do výše 100.000,- Kč.

Závěry a doporučení advokátní kanceláře:
1. Ve věci přidělování identifikačních čísel provozoven nemusíte vůči úřadům vyvíjet žádnou aktivitu protože IČP přidělují živnostenské úřady a dokud Vám jej nepřidělí, nic neporušujete.

2. Jakmile Vám živnostenský úřad doručí oznámení o přidělení IČP (prosíme neplést v žádném případě s IČem se kterým IČP nikterak nesouvisí), pak doporučujeme nejpozději do 31.7.2011 svou provozovnu tímto IČP označit ( na dveřích nebo jakýmkoli jiným vhodným způsobem u vstupu do provozovny, nebo třebas i dopsat fixem na stávající tabulku označení provozovny - jak uznáte za vhodné - zákon formu nikterak neřeší).

3. Nepleťte v žádném případě IČO a IČP. IČP je pouhým označením provozovny a kromě toho že jím má být provozovna označena (aby úřady rozlišily spolehlivě jednu provozovnu od druhé) tak se toto IČP nikde jinde neuvádí. Zásadním identifikátorem Vaší osoby zůstává stále IČO jako zásadní údaj při vystavování platebních dokladů apod.
V praxi tedy doporučujeme IČP skutečně neuvádět na hlavičkových papírech ani na fakturách apod. protože jde o novinku a snadno se může stát že si další osoby zamění formální a jinak nedůležité IČP s důležitým a Vaši osobu zásadně identifikujícím IČem (identifikačním číslem organizace - či jak se dnes říká slovy zákona - identifikačním číslem osoby).
Formálně si nicméně na označení svých provozoven kromě obchodní firmy a IČa doplnte do 31.7. 2011 i o IČP tak abyste se nevystavili hrozbě zbytečné pokuty od živnostenského úřadu.

 

K 30.11. je splatná druhá splátka daně z nemovitostí s daní vyšší než 5000 Kč. Samozřejmě v případě, pokud jste celou daň nezaplatili už k 31.5.2010, resp. k 31.8.2010 v případě klientů, kteří provozují zemědělskou výrobu a chov ryb. Pokud budete potřebovat více informací, neváhejte se na nás obrátit.

Jestliže mají zaměstnanci nevyčerpanou dovolenou ještě za rok 2009, musí ji povinně vyčerpat do konce letošního roku. Rozhodnutí o termínu jejího dočerpání přitom musí padnout už do konce měsíce října. Jestliže zaměstnanec nevyčerpá zbytek dovolené do tohoto termínu, musí ji podle zákona nastoupit automaticky k následujícímu pracovnímu dni - tedy k 1. listopadu. Povinné čerpání v takovém případě nastává přímo ze zákona, není tedy k němu nutný souhlas zaměstnance ani zaměstnavatele. I kdyby zaměstnanec nesouhlasil a chtěl na začátku listopadu dále pracovat, musí mu firma dovolenou nařídit. V nástupu povinné dovolené mohou zaměstnanci bránit pouze zákonem stanovené překážky v práci, tj. např. dočasná pracovní neschopnost nebo čerpání mateřské či rodičovské dovolené. Automatickému nástupu dovolené k začátku listopadu lze předejít tím, že si firma s pracovníkem písemně domluví do 31. října nástup dovolené tak, aby si ji zaměstnanec mohl vyčerpat v jiném termínu, nejpozději však do konce kalendářního roku 2010. Zákoník práce však umožňuje dohodu jen ohledně konkrétního termínu čerpání. Nelze si platně sjednat, že se zaměstnanec svého zákonného nároku vzdá, a to ani výměnou za finanční kompenzaci ze strany zaměstnavatele. Jestliže si zaměstnanec nevyčerpá dovolenou do zákonem určeného termínu, tak mu nárok na ni zanikne. Výjimkou je pouze ukončení pracovního poměru. Jestliže si zaměstnanec nestihne vyčerpat dovolenou a odchází z firmy, je firma povinna proplatit mu nevyčerpané dny. Ovšem jen v případě, že po zaměstnanci nešlo spravedlivě požadovat, aby si zbytek dovolené vyčerpal ještě do svého odchodu. Zmíněné zásady se však vztahují jen na takzvanou základní (zákonem zaručenou) délku dovolené. Ta v zásadě činí čtyři týdny pro zaměstnance v podnikatelském sektoru. Pokud má zaměstnanec formou benefitu pět týdnů dovolené, může mu být část nad rámec základních čtyř týdnů proplacena, nebo převedena ještě do roku 2011.