Změny v pojistném na sociální zabezpečení

- Odpočet poloviny náhrady mzdy od pojistného
Zaměstnavatelé si již nebudou odečítat od odváděného pojistného polovinu náhrady mzdy náležející za pracovní dny v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény s výjimkou zaměstnavatelů do 25 zaměstnanců účastných nemocenského pojištění (tzv. malí zaměstnavatelé), kteří se dobrovolně přihlásí do zvláštního režimu placení pojistného na sociální zabezpečení.
Polovinu náhrady mzdy vyplacenou za pracovní dny roku 2010 si bude možné odečíst od pojistného jen za měsíc prosinec 2010. Z náhrady mzdy, která bude zúčtována do ledna 2011 nebo do dalších měsíců, nebude již možné uplatňovat nárok na úhradu poloviny této náhrady mzdy, i kdyby náhrada mzdy náležela za období dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény před rokem 2011.

Příklad:
Zaměstnanec byl uznán práce neschopným od pondělí 27. 12. 2010 do pátku 7. 1. 2011. Náhradu mzdy za dny 30. 12. a 31. 12. 2010 a 3. 1. až 7. 1. 2011 mu zaměstnavatel vyplatil spolu se mzdou za měsíc leden 2011. Zaměstnavatel si nemůže polovinu vyplacené náhrady mzdy za uvedené dny pracovní neschopnosti odečíst od pojistného na sociální zabezpečení, které odvádí za měsíc leden 2011.

- Zvláštní režim placení pojistného (vyšší sazba pojistného na nemocenské pojištění)
Malí zaměstnavatelé s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26 si mohou dobrovolně zvolit, že budou platit pojistné na nemocenské pojištění ve vyšší sazbě a pak jim možnost odečtu náhrady mzdy zůstane zachována. Malý zaměstnavatel v tomto zvláštním režimu, do kterého se dobrovolně přihlásí, bude platit pojistné na nemocenské pojištění ve výši 3,3 % (místo 2,3 %) z vyměřovacího základu. To znamená, že celková sazba pojistného na sociální zabezpečení bude u tohoto zaměstnavatele činit 26 % (namísto 25 %); sazba pojistného, které platí zaměstnanec, přitom zůstává stejná - 6,5 % z vyměřovacího základu. Od odváděného pojistného si pak bude zaměstnavatel moci odečítat polovinu náhrady mzdy zúčtované a vyplacené jeho zaměstnancům za období prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.
Počet zaměstnanců zaměstnavatele se bude zjišťovat jako průměr počtu zaměstnanců účastných nemocenského pojištění k 1. říjnu, k 1. listopadu a k 1. prosinci kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž má zvláštní režim platit. Takto vypočtený průměrný počet zaměstnanců se bude zaokrouhlovat směrem dolů. Placení pojistného ve zvláštním režimu bude třeba písemně oznámit příslušné OSSZ nejpozději do 20. ledna kalendářního roku, v němž má zvláštní režim platit. K oznámení učiněnému po 20. lednu se nebude přihlížet.

Příklad:
Zaměstnavatel má 26 zaměstnanců k 1. 10. 2010, 25 zaměstnanců k 1. 11. 2010 a k 1. 12. 2010, tj. v součtu 76. Průměrný počet zaměstnanců tohoto zaměstnavatele činí 25,33 (76 : 3), tj. po zaokrouhlení 25. Tento zaměstnavatel si může do 20.1.2011 zvolit, že bude platit pojistné na nemocenské pojištění ve vyšší sazbě 3,3 % - tato sazba pak bude platit pro tohoto zaměstnavatele po celý rok 2011 spolu s možností odpočtu poloviny náhrady mzdy vyplacené za dobu pracovní neschopnosti.
Pokud tento zaměstnavatel vyplatí za leden 2011 svým zaměstnancům náhradu mzdy za dobu pracovní neschopnosti v celkové výši 10 000 Kč, odečte si částku 5 000 Kč od pojistného na sociální zabezpečení, které za leden 2011 platí.

Kdo se stane zaměstnavatelem v období od 1. října do 31. prosince, si bude moci stanovit zvláštní režim placení pojistného pro následující kalendářní rok, pokud nejpozději do 20. ledna kalendářního roku, v němž má zvláštní režim platit, tuto skutečnost písemně oznámí příslušné OSSZ. K oznámení učiněnému po 20. lednu se nebude přihlížet. Průměrný měsíční počet zaměstnanců se u tohoto zaměstnavatele bude zjišťovat ke dni podání oznámení o stanovení zvláštního režimu placení pojistného příslušné OSSZ.

Příklad:
Společnost přijala prvního zaměstnance od 1. 11. 2010, tj. od tohoto dne se stala zaměstnavatelem. Dne 20.1.2011 podala na podatelně příslušné OSSZ oznámení o stanovení vyšší sazby pojistného na nemocenské pojištění pro rok 2011. K 20. 1. 2011 má 5 zaměstnanců, může si tedy zvolit zvláštní režim placení pojistného pro rok 2011.

Kdo se stane zaměstnavatelem v průběhu kalendářního roku, bude si moci stanovit zvláštní režim placení pojistného od kalendářního měsíce, ve kterém oznámí příslušné OSSZ, že si stanovuje zvláštní režim placení pojistného. Průměrný měsíční počet zaměstnanců se u tohoto zaměstnavatele bude zjišťovat ke dni podání oznámení o stanovení zvláštního režimu placení pojistného příslušné OSSZ.

Příklad:
Zaměstnavatel vznikne 1. 2. 2011. Pokud oznámí OSSZ, že si stanovuje zvláštní režim placení pojistného dne 28. 3. 2011 a k tomuto datu má 10 zaměstnanců, platí pro něj od března 2011 zvláštní režim placení pojistného.

Důležité:
Pokud si zaměstnavatel zvolil zvláštní režim placení pojistného, platí pro něj tento režim a tím i vyšší sazba pojistného na nemocenské pojištění až do konce příslušného kalendářního roku. V průběhu kalendářního roku již není možné tuto volbu změnit, a to ani v případě, když se zvýší počet zaměstnanců nad 25.

V souvislosti s výše uvedenými změnami byl aktualizován tiskopis „Přehled o výši pojistného" (byl doplněn údaj o zvoleném kódu sazby pojistného). Nový tiskopis bude používán při platbě pojistného za leden 2011 a následující měsíce a bude k dispozici na webových stránkách ČSSZ i na okresních správách sociálního zabezpečení.

- Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného
V roce 2011 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tak jako v roce 2010 činit 72násobek průměrné mzdy. Průměrná mzda v roce 2011 bude činit 24 740 Kč. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2011 činit 1 781 280 Kč.