Judikát z oblasti poskytování IT služeb
Upozorňujeme na rozsudek Nejvyššího správního soudu číslo 7 Ads 52/2025-27 ze dne 16. března 2026, který se nepřímo týká švarcsystému v případě programátorů a poskytovatelů IT služeb.
Rozsudek se sice týká oblasti pracovního práva, ale závěry, které soud učinil, mohou být jednoduše převzaty finančními úřady.
Činnost programátorů a dalších poskytovatelů IT služeb považuje daňová správa za tzv. obojetné služby u kterých toleruje volbu, zda fyzická osoba bude vystupovat jako OSVČ, anebo vstoupí do pracovněprávního vztahu. Vše závisí na tom, zda budou naplněny znaky závislé práce jako vztah nadřízenosti a podřízenosti, ekonomická závislost, vystupování jménem firmy, nenesení žádného rizika atp.
Závislá práce byla v tomto konkrétním případu prokázána souhrnem více znaků a mezi hlavní patřily tyto:
• Programátoři pracovali výlučně pro jednu společnost delší dobu.
• Práce byla vykonávána cca 8 hodin denně, což fakticky vylučovalo možnost podnikat pro jiné subjekty.
• Programátoři evidovali svůj čas na zakázkách v podnikovém systému společně se zaměstnanci.
• Příjem od společnosti byl hlavním zdrojem obživy těchto pracovníků (ekonomická závislost).
• Programátoři pracovali spolu s kmenovými zaměstnanci na stejných projektech a za obdobných podmínek.
• Programátoři nenesli podnikatelské riziko a nevystupovali vlastním jménem.
• Programátoři nemohli odmítat zakázky (výrazný znak podřízenosti).
• V případě nemoci za sebe nehledali náhradu, práci vykonávali osobně (typický znak závislé práce).
Nejvyšší správní soud v tomto případě znovu potvrdil, že smluvní vztah musí odpovídat skutečné povaze vykonávané práce, resp. poskytovaných služeb. Je nutno mít na paměti, že dobrovolnost volby režimu OSVČ už nehraje žádnou roli. Pokud jsou naplněny znaky závislé práce, uplatní se režim Zákoníku práce.